Postavení žen v práci? Česko zaostává za evropským průměrem

Budování kariéry versus starost o děti a domácnost. Nezávislost versus ustálené stereotypy o roli mužů a žen ve společnosti. Vše se mění, včetně většinových názorů společnosti. Příkladem mohou být témata jako elektromobilita nebo třeba zákaz kouření v restauracích.

Společenský fenomén, který se však posouvá velice pomalu, je nerovnost mužů a žen v práci a ve vedení firem. Jak jsme na tom aktuálně v Česku? Poradenská společnost PwC pravidelně vydává studii Women in Work. Její součástí je i žebříček zemí podle rovnosti platového ohodnocení, rozdílu uplatnění mužů a žen, jejich nezaměstnanosti a míře zaměstnanosti na plný úvazek. 

A výsledek?

Česká republika se v kombinaci všech faktorů z vybraných 33 zemí světa umístila až na 24. místě. Studie také upozorňuje, že pokrok v oblasti rovnosti žen a mužů v práci v zemích OECD je příliš pomalý: Pokud bude pokrok pokračovat tímto tempem, ženy, které dnes nastupují do zaměstnání, se během svého aktivního života mzdové rovnosti rozhodně nedočkají.

Pay Gap – trvalý problém

Právě rozdíl ve finančním ohodnocením práce vyčnívá v Česku mezi všemi nerovnostmi. Gender Pay Gap (GPG) se u nás pohybuje podle různých průzkumů mezi 16 a 19 %. Právě o tolik procent je vyšší hodinová mzda mužů než žen, což odráží dlouhodobý problém nerovného odměňování za stejnou práci. Česká republika není samozřejmě jediná, která s problémem bojuje – je to globální výzva zakořeněná kvůli společenským a kulturním faktorům. Ale přesto, například v celoevropském srovnávání, pokulháváme: průměrný pay gap v EU je totiž zhruba 13 %. 

Celá řada odborníků přitom upozorňuje na další důležité úskalí, které ovlivňuje i samotné analýzy a průzkumy. Ženy totiž mnohem častěji pracují na jiné než klasické zaměstnanecké smlouvy. Snižuje se tak sice „oficiální” GPG, dlouhodobě se však jedná o zásadní problém.

Skleněný strop

Zdály se vám dosavadní statistiky k naší zemi nemilosrdné? Ještě zcela jiná kapitola je zastoupení žen ve vedení firem. To u nás zkoumá každoročně společnost Deloitte ve svém průzkumu Ženy ve vedení. Ten poslední v roce 2022 ukázal, že management společností v ČR tvoří ženy pouze ze 17,2 %, zatímco průměr Evropské unie je 30,3 %. Nejlépe jsou na tom Francouzi, kde se na řízení firem ženy podílejí ze 43,2 %. Celosvětově je tento ukazatel na úrovni 19,7 %, zaostáváme tedy i za globálním průměrem.

Jak upozorňují experti, valná část nerovností splňuje parametry „Skleněného stropu”. Tedy neviditelné bariéry, která lidem brání v pokroku a postupu na vyšší pozice. Jde o nenápadnou, ale škodlivou formu diskriminace, kdy nemůžete využít příležitostí, které vidíte před sebou – navzdory svým schopnostem a veškerému úsilí. Zásadní je, že tento „neúspěch“ není důsledkem nedostatku dovedností a zkušeností nebo toho, že jste se dostatečně nesnažili. Tento termín se používá i pro menšiny, ale přesahuje otázky pohlaví a etnické příslušnosti. Může se týkat lidí ze všech společenských vrstev, a to z různých důvodů.

Příklady táhnou

Pojďme však překlopit informace do optimistické roviny a skončit tam, kde jsme začali. Na každý společenský problém existuje řešení. V tak vážné diskusi, jako je nerovnost žen a mužů v práci, budou zřejmě hrát roli dva přístupy: postupné vzdělávání a osvěta, nebo naopak nařízení v čele s často zmiňovanými kvótami. Ty by měly zajistit, že do července 2026 budou muset všechny velké společnosti v EU zvýšit podíl žen v řídících orgánech alespoň na 40 %.

Ke kvótám se sice stavíme podle průzkumů v Česku negativně, na rozhodnutí zavést je v roce 2026 Evropskou unií to však zřejmě nic nezmění. Zda bude opatření  fungovat, nevíme. Co ale víme zcela jistě? Že můžeme ve vlastním okolí tvořit pozitivní příklady. Podle sociologů je například pro rovnost u dalších generací důležitá kvalita partnerství v rodině, fungování rodinných sítí a genderová rovnováha v rodině. Každý z nás může něco malého udělat pro to, abychom odstraňovali stereotypy týkající se pohlaví – doma, v zaměstnání, mezi přáteli či v komunikaci na sociálních sítích. Tím, že si budeme více problém uvědomovat, jednat na základě vlastního povědomí a podporovat změny ve společnosti směrem k větší rovnosti.

Zdroje: 

https://www.pwc.co.uk/economic-services/WIWI/pwc-women-in-work-index-2023.pdf

https://www2.deloitte.com/cz/cs/pages/risk/articles/zeny-ve-vedeni.html