Malý průvodce v boji proti odkládání

Přečtení tohoto blogu raději neodkládejte na později. Najdete v něm totiž ty nejdůležitější preventivní kroky, díky nimž můžete přestat prokrastinovat. A možná zjistíte, že prokrastinace je mnohem vážnější problém, než si často myslíme.

V našem blogu o syndromu vyhoření jsme se dotkli témat, která se paradoxně týkají i prokrastinace. Tyto dva psychologické problémy jsou si hrozivě blízko a ani jeden z nich není radno podcenit. Dobrá zpráva však je, že na obojí existuje prevence. 

Možná vám to bude povědomé: Přijdete do kanceláře, sednete si ke stolu s jasným plánem splnit důležité úkoly dne. Řeknete si: „OK, jen vyřídím pár mailů.” Po kávě s kolegy v kuchyňce si ještě přečtete ranní zprávy a novinky ze sociálních sítí. A na to, co mělo původně nejvyšší prioritu, dojde přinejlepším po obědě. Pokud vám to něco připomíná, můžete být právě jedním z lidí, bojujících s prokrastinací. 

Jak se odborníci shodují, prokrastinujeme tak trochu každý a není na tom nic obzvláště nenormálního či nutně nezdravého. Jak už to ale bývá, každý problém má více podob. Nezvládnuté a na počátku nevinně vypadající „odkládání” na později může dramaticky zasáhnout do pracovní, zdravotní i rodinné sféry. Odsouvat totiž nemusíme jen práci, ale i celou řadu pozitivních návyků, včetně zdravé stravy, pohybu či dokonce spánku. A s ohledem na dnešní rozvoj technologií, které strhávají naši pozornost, je jednodušší než kdykoli v historii dostat se v prokrastinaci až na nezdravou úroveň – odpovídají tomu i všechny dostupné statistiky ukazující na prudký nárůst počtu prokrastinujících.

Proč prokrastinujeme?

Psychologové definují prokrastinaci jako oddalování či odkládání záležitostí na poslední chvíli, případně obojí dohromady. Podobně jako u projevů syndromu vyhoření, se nabízí jednoduché vysvětlení tím, že se jedná jednoduše o lenost. V čem je hlavní rozdíl? Prokrastinující jedinec sám velmi dobře ví, že aktivita má prioritu. Lenoch naopak její důležitost
v klidu ignoruje. 

Lidská duše má nekonečno zákoutí, a tak i důvody k odkládání mohou být značně individuální. Podle výzkumů pocházejících většinou z anglosaského prostoru lidé mají tendenci upřednostňovat krátkodobou náladu před dlouhodobými cíli. To znamená, že v daný moment pravděpodobně něco odložíte, pokud je příjemnější to nedělat. To stejné platí, pokud s nimi není spojená rychlá a uspokojivá odměna. 

Jiné výzkumy ukazují, že existují spouštěče, které mohou způsobit, že se k práci stavíte odmítavěji. Čím více spouštěčů se s úkolem pojí, tím větší je pravděpodobnost, že budete odkládat. Přeloženo do běžného jazyka: Pokud zadání vypadá obtížně, nudně, nejednoznačně nebo pro nás postrádá osobní význam, máme na oddálení zavařeno.

TIP

Hledáte práci, která vás bude bavit a kde se s prokrastinací nepotkáte? Pokud vás láká zaměstnání v gastronomii a navíc s organickými a zdravými potravinami, prohlédněte si nabídku zaměstnání Farmia Food.

Důvody mohou ale spočívat ve strachu ze selhání. A co je paradox, k prokrastinaci mohou tíhnout i perfekcionisté – obávají se, zda práci vykonají dostatečně kvalitně. Psychologové se tak do značné míry shodují, že k prokrastinaci mají sklony lidé tvořiví a vysoce inteligentní, kteří mají potřebu vše nahlédnout ze všech možných úhlů a nechat jej „dozrát”. Americká terapeutka Alyssa Mairanz dokonce přišla s šestibodovou typologií prokrastinátorů:

• Perfekcionista: Má strach, že úkol nesplní dokonale.
• Snílek: Přemýšlí ve velkém, ale když dojde na skutečné úkoly, má problém ji dokončit a soustředit se.
• Obávač: Má strach z neúspěchu a emocí spojených s nesprávně vykonanou prací.
• Odmítač: Odsouvá úkoly, protože jsou pod jeho úrovní.
• Tvůrce krizí: Potřebuje cítit tlak nebo stres z krátkého termínu, aby mohl splnit úkol.
• Over-Doer: Říká „ano“ na příliš mnoho úkolů, má problémy s určením priorit a splněním úkolů, takže je nedokáže dokončit.

Opět ten stres

Znát co nejhlubší příčinu prokrastinace se pochopitelně hodí, pokud chceme s tímto problémem zatočit. Část případů se neobejde bez pomoci odborníka. Pokud vám tedy začíná odkládání povinností vážně zasahovat do osobního a pracovního života, nezapomeňte, že na situaci nemusíte být sami. Možná máte naopak dojem, že to zas tak vážné není. A možná stačí do života vnést několik pozitivních opatření, díky nimž získáte více chuti a energie i do toho, do čeho se vám zkrátka zatím nechce. 

Známý český kouč Aleš Kalina přináší 8 tipů pro překonání prokrastinace a vyzdvihuje stres jako klíčový faktor. „Mnoho lidí odkládá pro ně důležité záležitosti, protože vedou stresující život. Můžete vyřešit spoustu problémů vypořádáním se se stresem zdravou cestou. Začněte tím, že si dopřejete dostatek odpočinku a především spánku. Požádejte o pomoc, když ji potřebujete,” píše Kalina.

Dalším, velmi často zmiňovaným doporučením je rozdělení práce na menší části. Je to jednoduchý, avšak neuvěřitelně efektivní krok. Zejména pokud máte kreativní práci a čeká vás náročná výzva, oddělte jednotlivé části přestávkami. Ne nadarmo se říká, že v týmu jde vše mnohem lépe. Je proto vhodné mít někoho, s kým se budete navzájem informovat o průběhu práce. Ať už je to denně, týdně nebo měsíčně, když vás někdo neustále kontroluje, je mnohem pravděpodobnější, že dodržíte termíny. 

Podle expertů může pomoci také výraznější vědomí o hodnotě konkrétní záležitosti, kterou musíme či chceme vykonat. Nemusí přitom jít pouze o práci. Zkuste napsat seznam toho, co potřebujete udělat, a u každé položky uveďte konkrétní náklady na její odložení. Například to, že chcete každý den sportovat a nejde vám to, vypadá jako nic vážného, ale časem to může mít vážné následky pro zdraví. A podobné to může být i v zaměstnání v případě povinností, které byste měli splnit. Zajímá vás, jak moc vás prokrastinace ohrožuje? Otestujte se online díky tomuto praktickému dotazníku (v angličtině).